Když víte, co od knihy čekat | Mechanický princ

Název v originále: Clockwork Prince
Autor: Cassandra Clare
Nakladatelství: Yoli
Žánr: YA, fantasy, steampunk
Série: Pekelné stroje #2
Počet stran: 392
Čteno: 20. - 21. září 2016, v češtině

Tessa Gray našla útočiště u lovců stínů ve viktoriánském Londýně. Brzy se ale ukazuje, že bezpečí nepotrvá dlouho, protože vyplouvají na povrch Magistrovy pohnutky pro jeho šílenou válku - a jsou velice osobní. Každý další střet s ním může být pro Tessu osudový.


"Mám schopnost proměňovat se, ne hrát divadlo, Wille" ohradila se Tessa. Jenm se rozesmál a Will jej zpražil pohledem.

Mechanický princ je druhým dílem trilogie a příběh navazuje tam, kde v minulé knize přestal. Ten, kdo četl jiné knihy Cassandry Clare, může mít silné pocity déja vu - Mechanický princ se totiž opět neliší: máme tu hlavní hrdinku, dva pohledné nápadníky, zloducha, stopy a nakonec i pár smrtí. Čím více autorčiných děl přečtu, tím více jsem si jistá, jak se ty další budou odvíjet. Většinou sice hádám správně, ale vlastně mi to příliš nevadí. Cassandřiny příběhy zkrátka neomrzí, i když se pořad točí kolem té samé osy.

Druhý díl je celkově trochu akčnější než ten první, zápletky se rozvíjí a čeká nás i pár překvapení. To, co mě ale u stránek udrželo, je samozřejmě silně návykový způsob, kterým Cassandra Clare píše. Nejspíš ho vychvaluji u každé recenze, ale pořád zůstává stejně čtivý. Jenom doufám, že ji ani v příštích knihách neopustí. 

"Jako bych se vytrácel, části mého já mizely v nenávratnu, ty dobré a poctivé části... Když člověk tuhle část svého já dlouho odsouvá, přijde o ni úplně? Když na vás nikomu na světě nezáleží, existujete vůbec?

Dalším lákadlem, které mě u této trilogie drží, je jednoznačně zasazení do steampunkového a viktoriánského Londýna, protože mě tahle éra zkrátka baví. Světu lovců stínů dodává historické pozadí příjemné kouzlo. Je zajímavé vidět, jak se Tessa potýká s pravidly, která tehdy pro ženy platila, i když lovkyně stínů byly mnohem emancipovanější než zbytek společnosti.

Co se týče milostného trojúhelníku - ano, stále zůstává. Tessa si vybírá mezi hrubým ale okouzlujícím Willem a milým a opatrovnickým Jemem. Kdybych byla na jejím místě já, pravděpodobně by ve mně hlodalo svědomí, že se mi líbí dva lidé najednou, ale takové starosti si naše protagonistka zjevně nedělá. A kdyby se mě někdo ptal, kterého z těch dvou bych si vybrala já, nejspíš bych nezvolila ani jednoho. Mám čím dál silnější dojem, že si oni nezaslouží Tessu, ale ani ona je.

Chtěl vědět jak jí chutná kůže a jak jí voní vlasy. Chtěl ji rozesmát, nebo jen sedět a poslouchat, jak vypráví o knihách, dokud by mu neupadly uši. Jenže nic z toho chtít neměl, protože to nemůže mít, a toužit po něčem, co nemůžete mít, způsobuje jedině trápení a šílenství.

Mechanický princ pravděpodobně splní vaše očekávání: dočkáte se návykového stylu psaní, dvou pohledných nápadníků, mezi kterými si hlavní hrdinka vybírá, pátrání po stopách, zloducha a pár smrtí. Kromě toho se můžete těšit na skvělé prostředí viktoriánského Londýna s prvky steampunku a rozvinutí několika zápletek a tajemství. A i když jsou Cassandřiny knihy stále stejné, nepřestávají mě bavit - a doufám, že to tak zůstane, protože takhle se na ni můžu vždy spolehnout a vím, co od jejích titulů čekat.

Celkové hodnocení: 3,5/5

Daří se vám dočítat série, nebo vám to jako mně trvá příliš dlouho?
Marky

Komentáře

  1. Zpětně hodnoceno, ta série se mi zase tolik nelíbila :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mně ano, teda určitě víc než Nástroje smrti ;)

      Vymazat

Okomentovat

Budu ráda za každý komentář, připomínku, nápad... Pokud byste mě chtěli kontaktovat osobně, můžete použít můj mail marky48dsp@gmail.com. Předem díky za jakoukoli odezvu.