Lidé se mění, ale vzpomínky zůstanou. Jako vždycky jsem si sčesala vlasy do culíku a vrazila do tělocvičny. Jako každý týden jsem kvůli škole přišla na tance pozdě. Holky právě skončily rozcvičku a začaly s průpravou, tak jsem se přidala. Pak jsem si všimla dvou nových dívek, které se upejpavě krčily v rohu na lavičce. Někoho mi připomínaly, ale to bylo nemožné, nemohla jsem je nikde vidět... Pustila jsem to z hlavy a jala se dělat hvězdy, převaly a baleťáky jako všichni ostatní... Když jsem z tělocvičny vyběhla ven, abych stihla autobus domů, ty dvě ke mně z ničeho nic přišly. "Neznáme se odněkud?" Koukala jsem na ně jako puk, ale pak jsem kývla. "Taky si vás odněkud pa-" "No, ze školky přece! To je Terka a já jsem Kačka, vzpomínáš?" vyhrkla na mě ta menší. Od školky moc nevyrostla, jen teď místo blondýny byla brunetka a měla vlasy až do pasu. Terka naopak měla vlasy úplně stejné. Jistěže to byly ony!